Josef Liškutín, lékař a voják
Významnou osobností našeho válečného a poválečného zdravotnictví je generálmajor prof. MUDr. Josef Liškutín. Narodil se 13. srpna 1910 ve Tvarožné u Brna v početné rolnické rodině. Rodiče nechali nadaného syna vystudovat gymnázium a v letech 1929–1934 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po návratu z vojenské služby nastoupil jako asistent do Patologicko-anatomického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nemocnici u sv. Anny v Brně. Protektorátní úřady mu povolily tříměsíční studijní pobyt v Paříži z důvodu rozšíření znalostí při léčení rakoviny. Tam se dal k dispozici československému zahraničnímu odboji a zahraniční armádě.
Ve Francii se seznámil se skupinou mladých českých umělců a intelektuálů. Pokoušel se přispět k vyléčení jedné z nich, vážně nemocné skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Stýkal se i s jejím strýcem podplukovníkem Bohumilem Kaprálem a jejím pozdějším manželem Jiřím Muchou. Po porážce Francie a podpisu její kapitulace byl Josef Liškutín zařazen mezi vojáky evakuované do Anglie. Tam se při své práci a mnoha funkcích potkával se špičkami politické a vojenské reprezentace okupovaného státu. Byl hygienikem i přednostou bakteriologické laboratoře československé brigády ve Velké Británii. Pomáhal našim medikům, aby mohli dostudovat na anglických univerzitách. Podílel se na přípravných pracích pro organizaci zdravotní péče v osvobozené vlasti a na přípravě akce UNRRA. V srpnu 1944 byl odvelen na východní frontu. V ukrajinském Chustu se připojil k čs. armádnímu sboru. S ním absolvoval dlouhou cestu až do osvobozené Prahy. Jeho vzpomínky jsou zapsány na stránkách obecní Pamětní knihy. Po válce pracoval v Praze. Tam se potkal se svou budoucí manželkou Anežkou. Narodily se jim dvě dětí, dcera Ivana a syn Vít.
Josef Liškutín přednášel, psal, podílel se na vybudování hygienickou-epidemiologické, zdravotnicko-statistické a laboratorní služby v poválečné armádě. Po habilitaci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v lednu 1947 byl jmenován docentem v oboru obecné hygieny a epidemiologie. V roce 1951 byl plukovník MUDr. doc. Josef Liškutín jmenován náčelníkem nově vzniklé Katedry vojenské hygieny a epidemiologie J. E. Purkyně v Hradci Králové a v roce 1954 byl v Brně jmenován profesorem. 6. května 1955 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Byl aktivní v mnoha funkcích i náročným pedagogem. Napsal řadu učebnic, publikací, článků, referátů a knihy „Lékařské zkušenosti z druhé světové války“ a „Vojenská hygiena“.
Na rodnou obec nezapomněl. Podle časových možností zde při náročné práci navštěvoval svoji matku a rodiny sourozenců. V jeho albech se zachovalo mnoho zajímavých fotografií. Zemřel v pátek 8. února 1957. Po rozloučení v Hradci Králové byly ostatky zesnulého převezeny do rodné obce, kde se konal pohřeb s vojenskými poctami.
Nová publikace pojednávající o jeho životě je doplněna fotografiemi, vzpomínkami spolupracovníků i příbuzných, citacemi z kronik a z tisku, rodokmenem rodiny i popisem příbuzenského vztahu Josefa Liškutína se známým letcem RAF, brigádním generálem Miroslavem Liškutínem. Publikace byla představena veřejnosti v sobotu 6. srpna v 21 hodin v areálu kulturního domu v rámci předpouťového kulturního programu.
František Kopecký, kronikář ve Tvarožné
