Tvarožná v letech 1918–1945

Vyhlášení samostatného československého státu a chvíle nadšení měla ve Tvarožné trvale připomínat Lípa svobody, zasazená na návsi 1. května 1919. 
Hospodaření obce bylo zatíženo nedobytností válečných půjček. Válečný dluh obce byl 85 900 Kč. 
S tímto vědomím přistupovali občané k volbám do obecního zastupitelstva 19. června 1919. Nejvíce hlasů obdržela strana lidová, druhá potom sociálně demokratická strana a třetí národně socialistická strana,podpořená stoupenci agrárníků. 
Starostou se stal malorolník Jaroslav Eliáš, dělník z brněnského průmyslu. 
Další volby byly 16. září 1923 a opět je vyhráli lidovci. Starostou zůstal Jaroslav Eliáš. 
Prvenství lidovců potvrdily i další volby16. října 1927. 
Politický život ovlivnilo i uzákonění a provádění pozemkové reformy. Významným počinem byla parcelace 149 ha tvaroženského dvora, patřícího líšeňskému velkostatku. Složitá jednání s velkostatkářem Belcredim a dalšími uchazeči stejně jako úsilí členů parcelační komise ve prospěch žadatelů o půdu jsou významnou kapitolou v historii obce. 
Sčítání lidu v roce 1921 zjistilo 183 domů a 879 obyvatel a v roce 1930 212 domů a 967 obyvatel.Obec měnila charakter ze zemědělské na více zemědělsko-dělnicko-řemeslnickou obec. 
V roce 1921 byla v obci rozvedena elektrická síť, hodně peněz stála regulace potoka a výstavba komunikací v souvislosti s rozvojem automobilové dopravy. 
Poštovní úřad byl od 1. ledna 1920 povýšen na poštmistrovský a o rok později zde byla zřízena četnická stanice i pro Velatice, Horákov a Mokrou. 
V roce 1927 byla postavena sokolovna a v roce 1928 spolkový dům Kosmák. Obě stavby významně podpořily sportovní a kulturní dění v obci. 
[Hasičský sbor r. 1930] Poválečná hospodářská krize v roce 1923 postihla i Tvarožnou a hledaly se obecně prospěšné práce pro nezaměstnané stejně jako při krizi v letech 1929–30. 
Obec uvažovala o zřízení měšťanské školy a to i pro sousední obce. 
Mezinárodní situace ovlivňovala i obyvatele obce Tvarožná. Branné výchově věnovaly pozornost škola i obě tělovýchovné organizace. Po mobilizaci přišel 30. září 1938 mnichovský diktát. 
Okupace ztížila zásobování, nastoupil lístkový systém na potraviny. Obecní záležitosti řídilo celou okupaci zastupitelstvo, vzešlé z voleb 29. května 1938. Byla zastavena činnost spolků, docházelo k zatýkání. Zatčen byl starosta Stanislav Veselý, Richard Knos, Jan Frodl, Bohuslav Dostál, gen. Vlastimil Blahák a František Havel. 
V zahraničí působili František Havel a MUDr. Josef Liškutín. 
Konec války znamenal nasazování občanů na opevňovací práce a potom v dubnu 1945 osvobození obce Sovětskou armádou.

Bližší informace v knize 700 let Tvarožné u Brna, příspěvek Slavomíra Brodessera, str. 64–76.

František Kopecký