Tvarožná v letech 1848–1918

[Sváteční ženský kroj]

[Potravní spolek Blahobyt]

Těchto sedm desetiletí vývoje obce začíná vymaňováním se ze života ve feudalismu, národní uvědomováním a cestou k rozmachu vědy a techniky s postupným nástupem kapitalismu. 
Hospodaření rolníků probíhalo stále tradičním trojpolním způsobem. 
Obyvatelé obce se nedostali do přímého styku s událostmi revolučního roku 1848. 
Slíbená konstituce a zrušení roboty je zajímaly více a to přímo v jejich vztahu k líšeňskému panství. 
Patent o zrušení poddanství ze dne 7. září 1848 byl ve vesnicích líšeňského panství vyhlášen o tři týdny později. Ve Tvarožné tak mohli okázaleji slavit svatováclavské posvícení. 
Měnila se i správa obcí. Zmizel zastaralý úřad rychtáře a správu obce vedl starosta a obecní výbor. 
Volby se od roku 1861 konaly každé tři roky. Nové obecní zřízení od roku 1864 platilo až do vzniku ČSR. Větší část obyvatelstva neměla volební právo a ženy neměly volební právo vůbec. Starostovali většinou příslušníci místních selských rodin. 
Obce a farnosti se dotkla prusko-rakouská válka a vše, co jí předcházelo a také po ní následovalo. Hlavně ubytování vojáků a povinnosti vůči eráru a potom i epidemie cholery. 
Obec poměrně rychle rostla. Při sčítání v roce 1869 bylo v obci 100 domů, v roce 1910 už jich bylo 174. Převažovali zemědělci. Máme dílčí údaje o počtu chovaného dobytka i o výměře obhospodařované půdy. 
Zvětšoval se počet deputátníků a dělníků. Počet dělníků, zaměstnaných v Brně, posílilo spojení otevřením železniční tratě Brno-Přerov a později i Brno-Veselí n. Moravou. Chodilo se ke 3 kilometry vzdálené zastávce v Blažovicích. 
V obci byl mlýn a dvě cihelny. Pracovala zde řada řemeslníků. Pošta zde byla zřízena v roce 1894. 
Vznikaly spolky. Byla to Cyrilo-Metodějská jednota, občanská beseda Svatoboj, Národní jednota moravská, Potravní spolek Blahobyt (1891), Sbor dobrovolných hasičů (1891), Sokolská jednota a tělocvičná jednota Orel. 
V obci byla postavena škola a to v roce 1861 na místě dnešního Obecního úřadu a v letech 1911–12 dnešní budova. 
V roce 1881 byl za působení faráře Václava Kosmáka postaven nový novogotický kostel a v roce 1897 byl podstatně rozšířen hřbitov. 
Mírové roky končily. Mezinárodní napětí se zostřovalo. Přišel sarajevský atentát. Začaly odvody do I. světové války. Částečná mobilizace byla vyhlášena 26. července 1914 a odvody začaly 1. srpna. Začalo období nedostatku životních potřeb, nemocí, přítomnosti příslušníků jiných národů v obci a potom i návrat tvaroženských mužů z války i ze zajetí. Ve válce padlo 20 mužů z obce. Vznikl samostatný československý stát.

Zájemce o podrobnější informace odkazuji na knihu 700 let Tvarožné u Brna, stať Slavomíra Brodessera Tvarožná v letech 1848–1918., str. 53–64.

František Kopecký