Epidemie cholery v roce 1866

Prusko usilovalo o větší vliv v Německu na úkor Rakouska. Schylovalo se ke konfliktu. Záminkou k němu se stal spor těchto dvou mocností o slabé Šlesvicko-Holštýnsko.
Začala válka prusko-rakouská. V květnu započalo soustřeďování vojsk, koncem června začaly válečné operace v severních Čechách. Po vítězství Prusů u Turnova, Náchoda a Skalice došlo 3. července 1866 k rozhodující bitvě u Hradce Králové. Přinesla zajetí, zranění a smrt asi 50 tisícům vojáků z obou znepřátelených stran. Tyto události měly předehru a také dohru i na Moravě.
Předehrou bylo soustřeďování vojsk. Například ve tvaroženské farnosti v malé obci Velatice byl ubytován c. k. pěší pluk č. 58 arcivévody Štěpána. Jeho vojáci, vyzbrojeni puškou systému Lorenz a bodákem křížového průřezu, sloužili v armádě 10 let a byli rekrutováni ve východní Haliči.
Po prohrané bitvě směřovala poražená Severní armáda směrem k Olomouci, Brnu a Vídni. Přes Žďársko a Tišnovsko je pronásledovala hlavní část pruské armády. Vojsko žádalo přípřeže, píci pro koně a hlavně potraviny. Docházelo k násilí. Mnoho obyvatel utíkalo v obavách o život ze svých domovů.
Průvodním jevem soustředění mnoha lidí a nedostatečné hygieny jsou nemoci. Ty si často vybraly více obětí než samotné válečné střetnutí. V roce 1865 pronikla do Evropy i do našich zemí epidemie asijské cholery.
Od části pruských jednotek, infikovaných snad v západní části Německa, se rozšířila i mezi civilním obyvatelstvem.
V brněnském správním území onemocnělo asi 33 tisíc lidí, z nichž asi 13 tisíc zemřelo. Celkový počet obětí cholery na Moravě se uvádí asi 50 tisíc.
V Mokré zemřelo 6, v Horákově 20 a v Blažovicích 22 osob. Celkový počet obětí není přesně známý. Uvádí se ale, že ve tvaroženské farnosti zemřelo více lidí, než při předchozí epidemii v roce 1849. A tehdy zemřelo 164 osob.
Tvaroženský hřbitov nestačil. Počítalo se s pohřbíváním na hranicích katastrálních území obcí Tvarožná a Velatice. Nemoc ale poměrně rychle ustoupila. V místech, kde se mělo pohřbívat, stojí dodnes takzvaný Černý kříž.
Hodně obětí nám dokládají zápisy v knihách zemřelých v matrikách okolních obcí. Válečné operace v roce 1866 přinesly mnoho utrpení pro civilní obyvatelstvo. Přibyly tisíce nových hrobů. Kroniky měst a obcí o tom přinášejí průkazné svědectví.

František Kopecký

Prameny: Vlastivědný věstník moravský 3/1996, František Kopecký, Cholera mezi Brnem a Vyškovem v roce 1866, str. 285.