Dávná svědectví ve světle posledních desetiletí
O naší obci se nedozvídáme pouze z písemných dokumentů. Významným zdrojem informací o dějích dávno minulých jsou archeologické nálezy.
Nejinak je tomu i v případě Tvarožné. Archeologickými nálezy se zabýval ve zvláštní kapitole knihy o Tvarožné archeolog a potomek hraběcího rodu, jemuž kdysi Tvarožná patřila, PhDr. Ludvík Belcredi. Na jeho stať, v níž vzpomenul nálezy a vykopávky z let I. republiky i poválečných let, navazuje tato kapitola.
Pole kolem Tvarožné ještě nevydala všechna svá tajemství. Na výzkumy slavných archeologů - akademika Poulíka, který prozkoumal lokality pod Santonem, I. L. Červinky z Moravského zemského muzea, který se věnoval tratím Nová pole u tvaroženského lesa i trati Pod kopcem a mnoha dalších archeologů – amatérů (S. Bajera ze Sivic, A. Dvořáčka z Jiříkovic, T. Ondráčka z Velatic a M. Kostelníkové z ČSAV, i učitelů A. Procházky a E. Synka) navazují následující informace z posledního desetiletí.
Dokazují, že Tvarožná byla místem, kde se od nepaměti střídaly kultury i etnika díky výhodné poloze, úrodné půdě i strategickému významu návrší Santon.
Systematický výzkum se v uplynulém desetiletí nedělal. Archeologické nálezy jsou většinou průvodním jevem stavebních aktivit v katastru obce, nebo výsledkem povrchových sběrů - archeologů amatérů. Od těch v této stati začneme.
K nejzapálenějším, dnes již nežijícím lokálním patriotům patřil Stanislav Bajer z nedalekých Sivic. Znal náš katastr důvěrně a o nálezech, které shromažďoval ve své soukromé sbírce, dokázal hodiny zasvěceně vyprávět. Byl v úzkém kontaktu s odborníky z Moravského zemského muzea především s Dr. Valochem - paleontologem, a Dr. Olivou – prehistorikem, se kterými své nálezy konzultoval a odborně třídil. Jeho zásluhou byly popsány lokality v okolí Santonu, zvláště pak z trati Pod kopcem, a potom jedno z největších středoevropských nalezišť dokladů ze starší doby kamenné (40 tis. – 10 tis. let př. n. l.) v trati Nová pole, asi 1 km od dnešní Tvarožné, na západním svahu u lesa.
Povrchové sběry však nevydávají svědectví pouze z dob nejstarších, kdy základními surovinami byl kámen, později keramika. V posledním desetiletí po znovuvzkříšení zájmu o nejslavnější bitvu XIX. století – bitvu tří císařů, procházejí po polích bojiště řady „hledačů“ artefaktů bitvy, dnes již vybavených detektory kovu, sondami a dalšími pomůckami, hledajícími pozůstatky bitvy skončené na tvaroženských polích před téměř 200 lety.
Nálezy pak putují do soukromých sbírek, některé do muzeí ve Slavkově či na Mohyle míru, případně do minimuzea zřízeného u dioráma bitvy na Obecním úřadě v Tvarožné.
Vraťme se však k nálezům, které byly odborně prozkoumány, publikovány a které obohacují naše znalosti o dávné historii Tvarožné.
Nálezy při stavbě dálnice
Dálnice Brno – Olomouc protíná tvaroženský katastr na jihozápadní a jižní straně. Těleso dálnice se ponořilo do hlubokého příkopu, vybagrovaného v délce několika kilometrů od motorestu Rohlenka přes tvaroženské trati V dílích až po křižovatku Holubice. Při natolik rozsáhlých zemních pracích je samozřejmé, že se v tak „historicky úrodné“ zemi našla svědectví minulosti.
Jihozápadně od obce bylo odkryto třináct kostrových hrobů, které zřejmě souvisely s osmi sídlištními objekty objevenými na protějším svahu dálničního tělesa. Dokumentaci a odborný průzkum vedl AÚ ČSAV z Brna a nálezy jsou v jeho depozitářích.
Nálezy při rekonstrukci plynovodu
Tvaroženským katastrem je veden již téměř 30 let hlavní plynovod ze severní Moravy k Brnu. Při jeho rekonstrukci, která spočívala v bagrování nové rýhy pro mohutné potrubí, byl učiněn významný nález, o němž se rozepsal odborný tisk. V trati Pod kopcem západně od obce nedaleko polní cesty směrem k Velaticím narazili dělníci na zděné keramické pece.
Podařilo se odkrýt keramické pece dokonce i se zachovalou klenbou a ohništěm s průduchy. Unikátní nález znovu potvrdil, že údolí mezi Santonem a Vinohrady mělo význam pro nejstarší osídlení Tvarožné. Není jistě náhoda, že právě v Podkopčí začíná i historicky doložená ves Tvarožnice. Také dnešní obec Tvarožná má dům s číslem 1 – Poláčkův – ve čtvrti Gastl, která je nejblíže této lokalitě.
Nálezy při výstavbě domů
Tvarožná se rozrůstá. Při stavbách rodinných domů nejsou žádnou zvláštností nálezy předmětů, které dokladují stará osídlení. Tak byla odkryta keramika z doby kultury velatické, horákovské, jevišovické i unětické.
Nálezy z doby bitvy tří císařů
Není pochyb o tom, že na našem katastru zůstala po této světoznámé bitvě řada společných hrobů. Stejně tak je jisté, že celé okolí Tvarožné je poseto hroby, či pozůstatky padlých, kteří zůstali po bitvě v terénu. Za téměř dvě století však bylo mnohé zničeno, či zapomenuto.
Z tohoto hlediska je mimořádně významnou událostí nález společného hrobu z roku 1805 u Rohlenky. Hrob byl odkryt v říjnu roku 1994 při bagrování zeminy na místě požární nádrže provozovny McDonald´s západně od motorestu Rohlenka. Současně byly v zemi nalezeny památky z mladší doby bronzové.
Ve hrobě padlých v bitvě tří císařů se našlo osmnáct kosterních skeletů. Dva z nich patřily ženám. Na některých kostech jsou patrné amputace svědčící o blízkosti vojenského lazaretu. Podle zachovaných částí oděvů a výzbroje se dá odvodit, že jsou zde pohřbeni převážně Rusové z Bagrationovy armády a Francouzi. Dokládají to četné knoflíky a olověné koule z francouzských ručnic. Asi nejzajímavějším předmětem pamatujícím bitvu byla v tomto hrobě ruská bronzová skládací ikonka uložená v koženém pouzdře. Našly se i železné hroty, železná střepina, mosazné a železné spony a měděný prsten.
Stačilo pouhých deset let, a kolik nových nálezů doplňuje informace z roku 1988. Je pravděpodobné, že i v příštích letech můžeme očekávat další objevy osvětlující život našich předků v dobách dávných i nedávných.
PRAMENY:
Tvarožná, Santon a bitva tří císařů, František Gale, František Kopecký, vydala obec Tvarožná v roce 1998.
