Další památky

Jestliže jsme na prvním místě uvedli novogotický kostel sv. Mikuláše vybudovaný na místě staršího kostela za působení faráře Václava Kosmáka v létech 1880–81, obsáhle jsme se zmínili o významu školy a jako třetí podstatnou stavbu na území obce připomněli panský dvůr, nemůžeme pominout ani další objekty, co do rozsahu možná menší, ale historicky velmi významné.
Jednou z nejvýraznějších památek je mariánská kaple na vrchu Santon, postavená v roce 1832 na místě kaple z roku 1700. Jak jsme se již zmínili, byla původní kaple několikrát přestavována a posléze zbourána Francouzi opevňujícími Santon při bitvě u Slavkova. V seznamu chráněných památek jsou rovněž hroby a zákopy na Santonu, které byly archeologicky prozkoumány a obnoveny na počátku devadesátých let.
Mezi zapsané památky patří i budova bývalého větrného mlýna ze třetí čtvrtiny XIX. století, postupně přestavovaného až do dnešní podoby. Podle majitelů je nazýván Bahnerovým mlýnem.
Pomník Václava Kosmáka pod kostelem postavili vděční farníci v roce 1923. Socha ženy s dítětem a knihou v moravském kroji byla nedávno obnovena, autorem litinového portrétního medailonu je brněnský sochař František Fabiánek.
Jako poslední byla do seznamu památek zapsána socha sv. Jana Nepomuckého u potoka na návsi. Je to socha neznámého autora. Z návsi byla na mnoho let přemístěna do farské zahrady, ale pak se opět vrátila na své původní místo.
Za pozornost stojí pomník obětem I. světové války před Obecním úřadem, po jehož stranách jsou umístěny pamětní desky padlým ve II. světové válce a obětem bitvy tří císařů. Na zdi Obecního úřadu má také místo pamětní deska bývalému starostovi Stanislavu Veselému, kterého umučili nacisté. Je dílem sochaře Františka Fabiánka.
V obci je i několik menších zajímavých staveb. Pilířová zděná boží muka, boží muka ve formě malé kapličky i několik křížů různého stáří i významu. U státní silnice stojí na místě, kde v roce 1928 zahynul při zkušební jízdě automobilový závodník Bedřich Soffer, betonový funkcionalistický památník.

U silnice na Brno pod Santonem stával krásně řezaný a barevný kříž od lidového řezbáře Matouše Plotěného, rolníka z Jiříkovic. Na tomto místě se loučili tvaroženští farníci s farářem Václavem Kosmákem, když odcházel do nového působiště v Prosiměřicích u Znojma. Původní kříž časem zchátral a dnes tu stojí kříž z dílny brněnského řezbáře Josefa Michka, opravený nákladem obce na jaře r. 1998 p. Šlezarem z Olomouce.
Na rozsáhlém slavkovském bojišti nacházíme řadu památek na tuto ve své době nejkrvavější a největší bitvu v Evropě. Památky malé i velké, kříže, pamětní desky i muzea. V prvním poschodí Obecního úřadu ve Tvarožné je umístěno dioráma bitvy u Slavkova, dar skupiny Deutschmeister Schützenkorps z Vídně z roku 1990. Jeho autorem je přítel obce Alfred Frühwirth. Dioráma bylo Tvarožné darováno na památku toho, že se v obci nebáli připomínat tuto událost ani v dobách, kdy nepatřila mezi „schvalovaná“ výročí.
U nové brány na tvaroženský hřbitov je pamětní deska našemu rodákovi, legionáři a spisovateli Emilu Kalábovi (1889–1932), jednomu z prvních, kteří se bitvou z roku 1805 zaobírali. Svoje poznatky shrnul v knize bitva tří císařů. Pamětní deska byla odhalena při výročí bitvy v roce 1994.
Při cestě na vrchol Santonu stezkou od obce se nachází po pravé straně pomník padlým v bitvě u Slavkova. Byl zde umístěn v r. 1987 přičiněním Jana Vlčka z č. 321 ve Tvarožné.
Od léta roku 1988 stojí na vrcholu Santonu naproti kapličce přesná kopie francouzského osmiliberního kanónu Gribeauval. Bylo mu dáno jméno Jeanette. Váží 360 kg a jeho hlaveň má 180 cm. Hlavní podíl na výrobě repliky má, kromě dalších dobrovolníků, také Jan Vlček, kterému pomáhal stolař Jaroslav Kaláb. Erb na hlavni je dílem významného tvaroženského rodáka, výtvarníka Vladimíra Drápala.
Na severní stěně kaple jsou umístěny portréty mužů, kteří veleli vojákům v okolí Santonu při bitvě u Slavkova. Říká se jim Galerie vojevůdců a jejich autorem je také Vladimír Drápal. Na prvním portrétu je potomek gruzínských carů, generálporučík kníže Petr Ivanovič Bagration (1765–1812), velitel spojeneckých útvarů na pravém křídle v severní části bojiště. Druhým je generál Michal Marie Claparede (1770–1842), velitel obrany Santonu. V r. 1808 – v době francouzského císařství – mu byl udělen hraběcí titul. Třetím je jediný francouzský generál, který v bitvě padl, a to právě blízko Tvarožné, velitel brigády Jean Marie Melon Roger Valhubert (1764–1805). Zemřel několik dní po bitvě v Brně na České ulici v domě rytíře Chlumeckého a má hrob i pomník v Tyršových sadech.
Památníky v Tvarožné byly vybudovány a jsou udržovány zásluhou minulých generací a současníků. Pomník padlých z I. světové války byl stejně jako jeho okolí v nedávné době opraven. Pamětní deska padlým z II. světové války byla také poměrně nedávno, v roce 1993, doplněna zmíněnou deskou připomínající oběti bitvy tří císařů.
Významnou událostí byla zmíněná rekonstrukce věže Kosmákova kostela. Kostelní báň vydala svoje tajemství - fotografie zakladatelů, mecenášů i stavitelů, dobový tisk, ale zejména „Poselství budoucím generacím“ jehož originál napsal sám Václav Kosmák a patří k významným památkám obce i farnosti (text i faksimile jsou publikovány v příloze).
Ojedinělým činem byla i stavba nové vstupní brány na místní hřbitov podle původní dokumentace z roku 1946. Při její stavbě bylo vyňato ze staré podezdívky vstupní cesty torzo barokního oltáře. Pochází z původního tvaroženského kostela zbořeného v roce 1880 a bylo pietně upraveno ve zdi hřbitova na jižní straně. Nová brána byla předána do užívání o pouti v roce 1994.

PRAMENY:
Tvarožná, Santon a bitva tří císařů, František Gale, František Kopecký, vydala obec Tvarožná v roce 1998.